Historie sboru dobrovolných hasičů, získaná z dostupných zdrojů.

Se založením sboru to bylo trochu složitější, protože již 10. srpna roku 1884 byl založen Sbor dobrovolných hasičů spojených obcí Choltic, Jedousova a Chrtík. U jeho zrodu stál pozdější zakladatel našeho sboru pan Václav Morávek a další občané Jedousova - panové Janský, Kopecký a Horák. Sbor měl 39 členů a k požárům byla zapůjčována stříkačka z cukrovaru a velkostatku. Proto musíme vzpomenout i tuto kapitolu v historii jedousovských hasičů .

 

Kolem roku 1900 dochází ke snaze Jedousova o osamostatnění. Proto dne 14. června téhož roku se slavné obecní zastupitelstvo obce Jedousov rozhodlo zakoupit vozovou ruční koňskou čtyřkolovou stříkačku od firmy R. A. Smekal v Praze na Smíchově, největšího výrobce hasičské techniky v českém království společně se 100 metry hadic, 6 metry savic a jedním hákovým žebříkem. Při této příležitosti byla učiněna zmínka o zřízení hasičského sboru v obci, kteráž myšlenka našla nadšeného souhlasu všech přítomných. Na písemné vyzvání obecního úřadu se přihlásilo hned 20 občanů za členy činné a 16 za členy přispívající. Následně se konala ustavující valná hromada a zvolen byl zařizovací výbor.

 

První prací toho výboru bylo opatřit nějaký kapitál.
Sbírkou mezi občany bylo vybráno 60 korun.
Honební výbor věnoval 160 korun
Hrabě Thun 50 korun
Firma Klimeš, Salášek a Horký 40 korun
Okresní hospodářská záložna v Přelouči 20 korun.

 

Hned také počala se konati cvičení se stříkačkou. Zároveň sděleny zařizujícím výborem stanovy dle vzoru ústřední hasičské jednoty a zaslány velebnosti C. K. místodržitelství ke schválení. Spolku také podána žádost na podporu k zemskému výboru Království Českého jakož i žádost o povolení užívání trubek a nošení stejnokroje.

 

Dne 26.srpna se konala volba funkcionářů sboru:
za starostu sboru byl zvolen bratr ....Václav Morávek ml.
za jednatele......................................Jan Kopecký
za pokladníka..................................Josef Havlíček


Tímto byla ukončena práce zařizovacího výboru, vše odevzdáno výboru stálému, který vytknul si za cíl svých snach:

 Nejen zhoubný živel nezištně a s nasazením svých sil i života krotiti, nýbrž také národní a vlastenecký život rozdmychovati a šířiti a tak působiti na poli humanity ale i státi věrně a poctivě ve službách národa a naší drahé vlasti.

"Tento cíl je rozhodně platný i v dnešní době"

Dalším úkolem bylo vycvičení mužstva, které bylo rozděleno na:

 

lezce - pro hájení lidských životů a krocení požáru

čerpače vody - starali se o dostatečné zásobování stříkaček vodou
stráž bezpečnosti--- ta se starala o vynesené jmění před odcizením.

 

Dne 15. října 1900 se zbor zúčastnil v počtu 8 členů s novou stříkačkou prvního požáru v Tupesích a to s úplným zdarem. Koně zapůjčil pan Morávek starší. Dne 20. ledna roku 1901 se konal první hasičský ples v hostinci pana Kočího za zvuků hudby Choltické. Vydařil se morálně, finančně v každém ohledu skvěle. Koncem roku 1902 se obec naše odtrhla od Choltic a byla za samostatnou prohlášena. Dne 1. ledna léta páně 1905 vypukl v Jedousově asi největší požár v dosavadní historii který zasáhl stavení č.p. 24, 25, 26, 27, 30.
V této době nebylo o požáry nouze,střechy byli doškové,svítilo se petrolejem a svíčkami. Hasiči se svolávali zvonem.

 

Již v této době byla snaha kupovat parní nebo motorové stříkačky, protože ruční stříkačky byli velice namáhavé a při požárech není dostatek lidí ochotných pumpovat J. První veřejné cvičení se konalo 21. června 1905 na župním sjezdu župy přeloučské na Valech, kterého se zúčastnilo 10 členů. Konalo se tam jako na každém sjezdu cvičení se stříkačkou, žebříky a prostná se sekyrami. Župa přeloučská- Ptáčkova byla založena roku 1895 a i náš sbor byl jejím členem. Přeloučský okres měl v roce 1930 60 obcí, v nichž pracovalo 49 sborů hasičů, které měly bez žen, dorostu a dětí 1874 členů.

 

V této době bylo velice zajímavé a poučné, že pro některé zámožné občany bylo velkou cti vybavit sbory výzbroji a výstroji na svoje náklady. První hasičská klubovna byla zřízena v obecním domku, kde byla upravena jedna místnost pro sbor a umístěna hasičská knihovna a konány schůze a cvičení školní. Sbor žil spolkovým životem, pořádal různé přednášky, zúčastňoval se různých církevních akci, ale i pohřbu. Byla každoročně pálena hranice na počest mistra Jana Husa. Každoročně se konal hasičský ples, masopustní zábava a věneček. Bylo vybudované hasičské skladiště a také leziště současně s věšákem hadic.
Hasiči hlavně ve žňových dnech drží hasičské hlídky a stráže.

 Téměř všude stojí hasič v tiché práci pro druhého, uznáván a volán v neštěstí druhých.

 Po vcelku poklidné činnosti přichází 1 světová válka a většina členů je odvedena do války, někteří to zaplatí svým životem. Přesto ani po dobu 1. světové války nebyla činnost hasičů přerušena. V roce 1928 vystoupil náš sbor na celostátním sjezdu hasičů v Praze pod vedením velitele bratra Františka Havlíčka. Byl to největší sjezd v historii hasičů, konal se 12 dní, zúčastnilo se 25 000 hasičů a statisíce diváku. Patronem byl sám prezident osvoboditel Tomáš Garyk Masaryk.

 

Rok 1932 se konal v Jedousově 36 župní samaritánský sjezd.

Stavba hřbitova začala v roce 1935 a následující rok byla za velkého přispění hasičů dostavěna.

Přichází rok 1938 a 24. září je vyhlášena mobilizace a do zbraně byli povoláni muži do 40 let tedy pochopitelně i členové našeho sboru. Po dohodě mocností musela naše republika podstoupit pohraniční území.

 

11. března roku 1939 je zakoupena dvoukolová motorová stříkačka od firmy R. A. Smekal ze Slatiňan. O tři dny později zabírá německé vojsko naší republiku a je vyhlášen protektorát. Krátce nato začíná druhá světová válka. I přesto činnost hasičů pokračuje, plesy a zábavy jsou ale zakázány. V prosinci roku 1944 nastupují někteří mladí členové na nucené práce do Rakouska a Německa. Píše se rok 1945 konec války, přesto je 2. května popraven v Terezínské pevnosti pan Čestmír Strouhal. Zemřel za osvobození vlasti.

 

Je konec války a činnost sboru se dostává do zaběhnutých kolejí. Ovšem tato situace trvá do roku 1948. Dochází ke změně společenského systému a z hasičů se postupně stávají požárnici. Spolkový život nahrazují různé socialistické závazky, směrnice a nařízení. Do činnosti hasičů je více zatažena politika. Přesto hasiči přejmenovaní na požárníky, na rozdíl od jiných spolků, dál aktivně pokračují ve svoji činnosti. Stát jim dává více peněz, ale na úkor samostatného rozhodování. Sbor je vybaven novější technikou, nejdříve vlastníme vozidlo Garant, později Robur. Dostáváme stříkačku PS 8 později PS 12. Je postavena nová zbrojnice, postavena siréna. Další vybavení výzbroje a výstroje je na velice dobré úrovni.

 

Náš sbor je hlavně v letech 80 a 90 velice aktivní. Pravidelně se zúčastňujeme okrskových cvičení a soutěží. Tam se v požárním sportu umísťujeme na předních místech. Několikrát zabodujeme i v okresních soutěžích. Velice aktivně se pracuje s mládeží. Pořádají se brigády, tradiční zábavy a zájezdy. Členská základna je velice široká.

 

Přichází rok 1989 a další změna politického systému a z požárníků se opět stávají hasiči. Jsou oprášeny historické dokumenty, vracíme se opět k historickým tradicím. Náš sbor je už jedinou dobrovolnou fungující složkou této obce, a protože je složkou dobrovolnou nemůžeme nikoho do ničeho nutit. A však byla by škoda nepokračovat i nadále v této bohaté tradici.

 

V roce 2005 je schválen návrh na založení družstva žen, které se aktivně účastní hasičských soutěží a nejen jich. Postupně zakládají i spolek Bab z Jedousova, které nám pak svoji celoroční práci předvádí na každoročním babském bále.  V dnešní době záleží jenom na nás, jakou činnost budeme vyvíjet. Spolkový život je totiž věc pro chod každé vesnice nezastupitelný.